Když je ti ouvej, tanči

My, co se v oblasti tance pohybujeme velkou část svého života, tuhle pravdu známe. Že i když si při tanci můžeš hnout zády, nakopnout si palec, nebo třeba natrhnout ušní lalůček (ano, náušnice ve většině případů nejsou dobrý nápad – i když jsem našla jednu výjimku, o které ti jednou také povím) a jako u kteréhokoli jiného sportu ti může v lecčems „ublížit“, je tenhle typ pohybu zcela specifický.

Tanec je odlišný

Prakticky se nedá srovnat s žádnou jinou sportovní disciplínou, atletikou počínaje a šachy konče. (Dost možná proto jsme až do nedávna neviděli prakticky žádná taneční klání na Olympijských hrách a v mnohých kruzích můžeš slyšet přetahovanou o tom, zda tanec je či není sportem).

TANEC TOTIŽ NENÍ JEN POHYB, JE TO MNOHEM, MNOHEM VÍC.
Tanec je estetická záležitost.
Tanec je pospolitost.
Tanec je lék.
Tanec je vášeň.
Tanec je láska na celý život.

Protože tanec probíhá na základě „pohybování tělem“, dochází při něm k ovlivňování tělesného fungování organizmu skrze pohybový aparát, ale také i hormonální soustavu a je možné dohledat výzkumy, v nichž jejich autoři upozorňují, že tančení může ovlivňovat lidský organizmus až na buněčné úrovni.

Participace na tanečních lekcích navíc ovlivňuje pozitivně také psychickou a sociální stránku zdraví člověka. (Světová zdravotnická organizace „zdraví“ nedefinuje jako nepřítomnost určité konkrétní nemoci či neexistenci diagnózy, ale jako stav fyzické, psychické a sociální pohody – a proto, když se necítíš psychicky dobře, nebo jsi izolovaná/ý od druhých, není možné hovořit o tom, že jsi ve svém plném zdraví.)

Kde se bere tahle jedinečnost? Na čem tanec staví?

Kromě pohybu samotného tanec staví na imaginaci, kreativitě, vzájemné interakci a také na hudbě. Hudba bývá (i když nemusí nutně vždy) nedílnou součástí tanečních aktivit. Jako taková sama o sobě přináší člověku mnohá pozitiva. Z nedávných výzkumů lze například uvést potvrzení, že vhodně zvolený hudební poslech může u člověka fungovat doslova jako chemický činitel (když se jedná například o song, který u posluchače vyvolává „husí kůži“ apod.).

Marina Stejskalová (2012, s. 38), autorka konceptu Psychoterapie uměním, k hudbě a jejímu možnému působení na člověka uvádí, že: „Hudba je lék na duši a tělo člověka.“ Tedy sama o sobě má výrazný kladný dopad na lidský organizmus. Ve spojení s tancem ovšem dochází k něčemu, co by bylo možné označit za synergii, tedy ke vzájemnému násobení vlivu obou prvků – pohybu a hudebního doprovodu, které se při tančení protínají a prolínají.

Jako zcela neodmyslitelný bod tanečních aktivit je nutné vyzdvihnout jejich socializační funkci. Jednoduše řečeno – při tančení se lidé setkávají (s lektorkou, pořadatelem akce, dalšími tanečníky, …). Taneční aktivity tak mohou působit proti izolaci a osamělosti těch, kdo na nich participují. Není přitom nezbytně nutné, aby ses účastnil/a párových či organizovaných kolových tanců apod. I jen pouhé vědomí toho, že s tebou v lekci jsou přítomní další lidé může pozitivně ovlivňovat tvoje psychické rozpoložení. Jednoduše – člověku bývá lépe, když není na vše sám.

Tanec tedy působí trojnásobně pozitivně na tvoje zdraví – na úrovni fyzičky, psychiky i tvého sociálního fungování.

Z aktuálních výzkumů je možné vyzdvihnout, že tancem lze působit proti degenerativním změnám v mozku. Proti demenci a kognitivnímu úpadku není možné bojovat „z gauče“ tím, že denně vyplním plný sešit sudoku. Je potřeba, aby člověk využíval svoje tělo, aby jeho učení se novým věcem procházelo právě přes jeho fyzickou schránku a aby se také naučil (až do pokročilého věku) překonávat vlastní hranice, pouštět se do nových věcí, zkoušet. Právě v tomhle ohledu je tanec nepřekonatelnou disciplínou.

Můžeš v něm neustále objevovat nové věci – styly, kroky, přístupy – a z těch si vybrat ty, které aktuálně odpovídají tvému zájmu, potřebám a možnostem (například baletu se spíš budeš věnovat v dětství a dospívání, zatímco flamenco tě může zaujmout třeba v pokročilejším věku).

Další z výzkumů pak potvrzují pozitivní preventivní vliv tance proti depresi. Obecně je odborníky dlouhodobě prosazována poučka, že deprese nenávidí pohyb, což v praxi znamená, že když už se v depresivním stavu nacházíš, máš se snažit alespoň o nějaké to „hýbání se“, protože v dlouhodobém horizontu právě tento krok může pomoci k boji s tímto nežádoucím stavem (samozřejmě ve spojení s dalšími vhodnými postupy).

Obdobně jako jakémukoli jinému nežádoucímu rozpoložení, i depresi je vhodnější předcházet než ji řešit až ve stádiu jejího rozvinutého stavu. A zde nastupuje tanec jako skvělý pomocník.
Takový, kterého máš dokonale „ve svých rukou“ (nebo možná v nohou 😊). Můžeš ho provozovat kdykoli, kdekoli a za jakýchkoli podmínek, tedy i třeba na dvou metrech čtverečních uvnitř bytu, kde ti nehraje dokonce ani žádná hudba (protože jsou dvě hodiny ráno a sousedé by to nejspíš neocenili).

My, co se v oblasti tance pohybujeme velkou část svého života, tuhle pravdu známe. Protože ji každý den žijeme.

Tanec v sobě propojuje pozitivní vlivy obecně kreativních činností, pohybových aktivit, dopadu hudby na mozek a prožívání člověka a profylaktického působení sociálních kontaktů navazovaných face-to-face (tedy nikoli těch, které jedinec může získat na nejrůznějších, online provozovaných, sociálních sítích).

Navíc i zde můžeš uvést v chod princip Fake It Until You Make It doporučovaný nejen v oblasti kariéry (viz „Oblékej se do práce, kterou chceš, ne jakou máš“), ale právě i ve sféře péče o vlastní duševní zdraví, kde ti může být doporučeno se při psychické rozladě na sebe usmívat do zrcadla (a skutečný pocit pohody tím podpořit „zvnějšku“).

Pohyb je základem života.
Pohyb je lék.
Tanec je pohyb.

Takže…
KDYŽ JE TI OUVEJ – TANČI.

(Vydání článku dne 20. 10. 2025.)

Zdroje:
Blood AJ, Zatorre RJ. Intensely pleasurable responses to music correlate with activity in brain regions implicated in reward and emotion. Proc Natl Acad Sci USA, 2001, 25; 98(20):11818-23. doi: 10.1073/pnas.191355898. PMID: 11573015; PMCID: PMC58814.
Conroy, G. Creative Hobbies Could Slow Brain Ageing at the Molecular Level. Nature online. 3. 10. 2025. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/d41586-025-03197-z
Donner, S. Tanzen Es macht nicht nur gluecklich sonderd schuetzt sogar vor Demenz. Welt+ online. 3. 5. 2024. Dostupné z: https://www.welt.de/gesundheit/plus251288052/Tanzen-Es-macht-nicht-nur-gluecklich-sondern-schuetzt-sogar-vor-Demenz.html
SportovniListy.cz. Tanec proti depresi: Věda potvrzuje sílu hudby a pohybu online. 4. 10. 2025. Dostupné z: https://www.sportovnilisty.cz/tanec-proti-depresi-veda-potvrzuje-silu-hudby-a-pohybu/
Stejskalová, M. Psychoterapie uměním. Praha: Pressto Publishing, 2012. ISBN 978-80-905141-0-2.
Tompa, R. What really happens to our memory as we age? Stanford Medicine News Centre online. 11. 3. 2024. Dostupné z: https://med.stanford.edu/news/insights/2024/03/memory-age-dementia-healthy-brain.html

ZAČNI TANČIT JEŠTĚ DNES! Přidej se k nám na pravidelných kurzech nebo speciálních akcích v Plzni! Informace o aktuálním tanečním dění (offline i online) získáš v Newsletteru BruJita(s) 😉