Organická výuka/vedení tanečních lekcí

Nejen na webu, ale také na sociálních sítích často uvádím, že taneční lekce jsou vedené „organickou formou“. Co si pod tímhle přístupem je vlastně možné představit?

Nejzásadnější je v daném ohledu zejména informace, že v kurzech nejsou rozlišované lekce pro začátečníky a pokročilé, protože podobné dělení nepovažuju za přínosné pro klienta, spíš naopak.

Proč jsem se rozhodla takový přístup prosazovat?

Důvodů je hned několik.

1. Jedná se o na klienta orientovaný přístup – nepředpokládám určitou konkrétní úroveň dovedností, jednoduše v případě potřeby přizpůsobuju lekci těm, kdo něco neovládají, nebo naopak potřebují určité obohacení.
2. Organická výuka je inkluzivního charakteru – není zde diskriminováno na základě věku ani míry zkušeností.
3. V případě, kdy na lekci docházejí jedinci, kteří umí víc než druzí, mají tito možnost sledovat nejen lektorku, ale i své „pokročilejší“ kolegy/ně a učit se od nich – existuje zde tedy více pohybových vzorů, od nichž se lze nechat inspirovat (na druhou stranu ti, kdo zvládají víc než jiní, jsou pozitivně motivovaní pro další práci, když si uvědomí, co všechno už byli schopni se naučit).
4. V kolektivu, kde vám tanečníci různých úrovní pomáhají a inspirují vás, se tanečně rozvíjíte s větší chutí a rychlejším tempem než při docházení mezi samé začátečníky.
5. Základy se dají vždy zlepšovat – tedy i pokročilejším jedincům prospívá si (alespoň na chvíli) tyto zopakovat společně se ostatními. Daný prvek v lekcích označujeme jako „back to basics“ princip.
6. Dlouhodobé setrvávání v začátečnických lekcích vás jako tanečníka omezuje, zejména v případě, že „pro jistotu“ se hlásíte do podobných stupňů pokročilosti opakovaně a dlouhodobě

Samotný výraz „organický“ je v mém pojetí možné chápat jako „přirozený“, vycházející z reálně skutečnosti.

Organická výuka je reakcí na skutečnost, že v běžném životě se také lidé nesetkávají pouze s těmi, kdo umí totéž co oni (například v zaměstnání) – podobný koncept je nepřirozený a často vede k tomu, že se
i přes své rozvinutější schopnosti a dovednosti jedinci stále zapisují mezi „začátečníky“ (jednoduše pro jistotu, nebo aby se zde cítili lépe, když budou „napřed“ před těmi, kdo skutečně začínají).

Organický způsob výuky zároveň vede účastníky k tomu, aby si uvědomili, že není ostuda, když zatím něco neovládám, nebo mi to nejde zcela dokonale. Čím méně při vstupu do kurzu umíte, tím větší prostor pro zlepšování máte (víc se naučíte) 😊. Klienti jsou upozorňováni, že kdyby uměli vše už před příchodem, byla by pro ně lekce téměř zbytečná.

Proto, aby v podobně smíšeném kolektivu bylo možné zlepšování všech zúčastněných, dbám na udržování bezpečného prostředí, v němž se jednotlivci nemusí zdráhat říct si o radu nebo o pomoc, kde nejsou negativně komentované projevy a schopnosti ostatních. Případná chyba je vítána jako nástroj zlepšování a nahlížíme na ni ne jako na selhání, ale jako na přirozenou součást procesu učení (když něco nejprve pletete, více nad tím přemýšlíte, opakovaně to zkoušíte zlepšit, a proto si to můžete do budoucna, dlouhodobě, pevněji ukotvit).

Přesto není možné říct, že organicky vedená výuka tance je určená úplně pro každého ☹

Podmínkou toho, že pro vás bude přínosnou, je zejména chuť se hýbat, účastnit se dění. Je-li váš prvotní postoj takový, že jednoduše nechcete za žádnou cenu chodit tančit do různorodého kolektivu, pak vás zřejmě organická výuka dostatečně neobohatí (prvotní negativismus bude bránit tomu, abyste čerpali
z výhod smíšeného kolektivu – „zaseknete se“ ne v pohybových dovednostech, ale na psychické úrovni). Pokud ale naplníte danou podmínku, pak je možné očekávat, že pro vás budou lekce přínosné ať už jste na tom po „technické“ stránce jakkoli.

Co byste si měli zapamatovat ve vztahu k organické výuce?

Zejména to, že obavy, strach a stud nejsou na místě – jsme tu pro vás (nejen já jako lektorka, ale
v případě potřeby a zájmu také ostatní účastníci lekcí). Pokud vám některý prvek náhodou skutečně
v dané lekci nepůjde, nahradíme jej jiným a vy se můžete k osvojení si původní varianty postupně propracovat svým tempem.

Dále je důležité si pamatovat, že lekce není o tom, že byste do ní měli přicházet a všechno potřebné znát a umět – na to je prostor přímo ve studiu 😉

Zároveň vás můžu uklidnit, že netlačíme na výkon – při volnočasové činnosti se máte uvolnit, spřátelit se s druhými, zažít legraci a také pocit, že se zlepšujete. Tyto cíle jsou primárními.

Samozřejmostí je, že máte-li dotaz nebo pochybnost, jako lektorka jsem tu k tomu, abych vám odpověděla/poradila.

Z praxe mohu potvrdit, že naše smíšené kolektivy tvoří účastníci, kteří přišli jako úplní nováčci, mají za sebou několik lekcí, týdnů, měsíců, nebo i let taneční praxe.

Stavíme na zásadě, že opakování je matka moudrosti a nikomu neškodí (lektorku nevyjímaje 😊). Jednotlivé variace a choreografie jsou navíc předem promýšleny s ohledem na to, kde může nastat problém (které části jsou složitější, nové apod.) – jejich případná kritická místa jsou „ošetřena“ různými možnostmi vhodnými pro různé pokročilosti tanečníků.

Možná trochu překvapivě pak chci vyzdvihnout ještě jednu důležitou skutečnost. Ze zkušenosti vím, že „co nejjednodušší“ choreografie nebývají pro kolektiv vždy tím nejvhodnějším. I v případě úplných nováčků totiž bývám často překvapena, jak dobří vlastně jsou – pokud se tak stane, v dalších lekcí (nebo dokonce už v další části stávající lekce) zvyšuji obtížnost tak, aby účastníkům přinášela možnost se rozvíjet.

Pozitiva organického způsobu vedení lekcí

V souhrnu je možné o organické výuce tance tak, jak u BruJita(s) běžně probíhá, zmínit její následující pozitivní dopady na jedince a kolektiv:

• Lepší odraz běžných životních situací (setkávání osob s různými zkušenostmi);
• Více možností ke zlepšování;
• Chuť tančit (hýbat se) jako nejdůležitější předpoklad;
• Předcházení stagnaci související s postem „věčného začátečníka“;
• Žádné škatulkování (na „začátečníky“, „mírně pokročilé“ apod.);
• Podpora ze strany lektorky;
• Podpora ze strany dalších účastníků;
• Individualizace v rámci lekcí – vycházeno je z aktuálních možností účastníků;
• Možnost účastnit se lekcí společně např. s kamarádkou, která tančí déle/kratší dobu než vy – pokročilejší kolega/kamarád, kterého delší dobu znáte vás může podpořit v přivykání si na nové prostředí a jeho požadavky;
• Možnost vstoupit do kurzu kdykoli během semestru – vychází právě z individualizace výuky
  a z konceptu „back to basics“ (byť začátek semestru se dá vždy označit za nejvhodnější, ani ne tak kvůli tanci samotnému, ale kvůli fungování kolektivu, který se lépe stmeluje).

Na co se můžete v lekcích u BruJita(s) ještě těšit?

Na zábavu a lehkost. Odlehčení společných snah o taneční aktivity je jedním z našich charakteristických znaků. Neznamená to, že bychom se nesnažili. Jen když nám něco déle trvá, náhodou zapomeneme, nebo máme jiné potíže, snažíme se nad ně povznést. Jak? Smíchem, sdílením historek, vracením se „do dětských let“ apod. Tanec nemá být „za trest“, má vám pomoci se uvolnit a odpočinout si.

Kromě choreografií též na různá podpůrná cvičení nebo hry. V lekcích dochází k podpoře rozvoje tanečních schopností obecně, nikoli pouze k nácviku choreografií připravených pro konkrétní hodinu. Účastníky se snažím připravovat na to, aby se nestyděli
a byli schopni tančit i mimo lekce samotné.

Na výuku inspirovanou hudbou. Je to právě zejména hudební doprovod, který mě jakožto lektorku inspiruje ke konkrétní podobě lekce. V praxi tak může docházet například k tomu, že jsou v hodině kombinovány prvky různých tanečních stylů (v lekcích bachaty se též částečně věnujeme salse, jivu apod.). Co se týče výběru hudby, také zde se snažím vycházet vstříc námětům účastníků – klienti mají možnost zaslat mi své hudební návrhy (v případě vhodnosti jsou následně zařazeny do lekce).

Nedílnou součástí výuky je dodržování etických pravidel zahrnujících přívětivé chování všech tak, aby vznikl bezpečný prostor pro váš pohybový projev (viz např. naše „Taneční desatero“ umístěné na webu).

Pro koho není výuka určena

• Pro ty, kdo se neustále srovnávají s druhými.
• Pro ty, kdo o druhých hovoří nevhodně (nezdvořile, posměšně apod.).
• Pro ty, kdo nemají zájem se angažovat v pohybových aktivitách (lektor není v hodině proto, aby „vás bavil“, ale aby vás prováděl vaší vlastní činností).
• Pro ty, kdo nejsou ochotni se ke druhým chovat přívětivě, mít pozitivní přístup ke společně trávenému času.
• Pro ty, kdo se nechtějí učit nic nového.
• Pro ty, kdo chtějí chodit do lekce „připraveni“, tedy doma nacvičovat dopředu, aby v lekci už vše uměli (práce probíhá přímo v hodinách, ne formou domácích úkolů).
• Pro ty, kdo potřebují vždy být ve všem nejlepší.
• Pro ty, kdo se tanci věnují jen proto, aby je druzí obdivovali a neustále je chválili.
• Pro ty, kdo za každou cenu chtějí být lepší než všichni ostatní.
• Pro ty, kdo jen hledají obecenstvo (okupují prostor druhých, zabírají veškerý čas lektora).
• Pro ty, jejichž první reakce na každý nápad či výzvu zní „ne“.

(První vydání článku dne 16. 2. 2024)